"Vzpomínám si, bylo to v roce 1958, bylo mi devětadvacet let, dřel jsem se už druhý rok na hře Majitelé klíčů, a najednou, abych si oddechl, napsal jsem během jednoho či dvou dnů první povídku svého života - Já, truchlivý Bůh. Nádherně jsem se u toho bavil a vůbec jsem neměl pocit dřiny," říká Milan Kundera v telefonickém rozhovoru, který uvede nové rozhlasové zpracování celého cyklu povídek Směšné lásky. Tak se před 50 lety zrodil české i světové literatuře Milan Kundera - prozaik a romanopisec.

Krabička inró je malý lakovaný předmět, který patří k tradičnímu japonskému oděvu. Připevňuje se k pásu a slouží jako schránka na drobnosti. Podle tohoto pouzdra s přihrádkami jsme pojmenovali šestidílný cyklus o životní kultuře Japonska, který stanice Vltava vysílá až do začátku srpna každou středu v 16 hodin.

Dílna mistrovských nástrojů Františka Vyhnálka působí u nás v Čechách - v Hovorčovicích u Prahy - už více než dvacet let. Pojďme se na Vltavě v Akademii autorky Evy Ociskové vydat za stavitelem cembal Františkem Vyhnálkem společně s hudebníky Giedré Lukšaité-Mrázkovou, Martou Němcovou a Jaroslavem Tůmou, a také s výtvarnicí Mílou Poupětovou.

Letos v létě si můžete v rámci Radiodokumentu poslechnout nejúspěšnější pořady z loňského cyklu Ztráty a nálezy. Patří mezi ně i dokument Aleny Zemančíkové "Osobní obraz evropského ducha" o německém bohemistovi a historikovi Franku Boldtovi, který se nastěhoval do Čech v roce 1992. Čechy a zejména Prahu však už dobře znal. Jednak zde v 60. letech studoval na Karlově univerzitě, jednak sem jezdil za přáteli historiky a literáty. V 70. letech se jako tlumočník německých kancléřů účastnil jednání o mezistátních smlouvách se zeměmi sovětského bloku. Byl jedním z prvních propagátorů česko-německo-židovského pojetí kultury českých zemí. Do česko-německého dialogu v 90. letech vnášel otevřeného kritického ducha, prostého apriorních soudů.

Ve čtvrtek 24. července pokračuje další ze série záznamů koncertů, pro které jsme vyhradili červencové pořady cyklu Musica antiqua. Tentokrát si připomeneme koncerty z 25. a 30. 8. 2007 v kostele sv. Karla Boromejského a v Kapli v Elzenveld v Antverpách.

Vedle "velkých dějin" má svět i své dějiny malé. Historie konce rakousko-uherské monarchie je v rámci velkých dějin spojená s březnovou ústavou roku 1848, po níž císař Ferdinand V. předal slavnostně vládu svému synu Františku Josefovi, a vrcholí propuknutím 1. světové války, jejíhož konce se císař Franz Josef nedožil, zemřel roku 1916. Vládl 68 let a přestože se v 1. světové válce zpívalo "za císaře pána a jeho rodinu", je třeba mu přiznat, že byl bytostně proti násilí a konfliktům, ať už revolučním nebo válečným.

Záznam koncertu z 1. května 2007 ze Studia A Českého rozhlasu v Karlíně. Účinkuje skupina Vertigo Quintet s hostem, zpěvačkou Lenkou Dusilovou. Uvádí Jiří Starý.

Ve čtvrtém červencovém vydání Víkendové přílohy stanice Vltava v sobotu 26. července, pořad vysíláme v obvyklém čase: od 8,00 do 11,00, se vydáme v pořadu v cyklu Hledání nového domova ve švýcarských stopách českého spisovatele a scénáristy, držitele ceny Egona Hostovského, Jaroslava Vejvody do Curychu. V cyklu Hledání nového domova sledujeme příběhy Čechů, Moravanů, Němců a Židů z Československa, kteří ve 20. století našli své útočiště ve Švýcarsku.
Jaroslav Vejvoda odešel do Švýcarska v roce 1968, v roce 1997 se vrátil do Prahy. Autor pořadu Jiří Kamen Plující andělé a letící ryby v Curychu s Jaroslavem Vejvodou natáčel ve Švýcarsku a v Praze. Součástí pořadu je Vejvodova povídka Fantom zrcadlové uličky o dadaistickém kabaretu Voltaire.
V 10,05 si ve Víkendové příloze můžete poslechnout v rozhlasové premiéře čtvrtou povídku ze Směšných lásekMilana Kundery. Povídku Falešný autostop v režii Antonína Přidala čte Igor Bareš.

Magická trubka českého virtuóza Miroslava Kejmara zdobí sóla širokého žánrového rozpětí. Počínaje koncerty italského a německého baroka uvádí rovněž soudobou hudbu takzvanou vážnou, populární hudbou dechovou a jazzovou. Mnoho nahrávek trumpetisty Miroslava Kejmara tvoří zlatý fond fonotéky Českého rozhlasu a soubor studiových snímků je soustavně obohacován novými projekty na kompaktních discích našich vydavatelství.

Do soutěže o cenu družstva Národního divadla přihlásil v roce 1897 ani ne šestadvacetiletý Karel Kovařovic svou operu Psohlavci na libreto Karla Šípka podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska. Přišel, viděl, zvítězil - tak by se dal charakterizovat prudký vzestup popularity mladého skladatele a dirigenta, který se záhy stal vynikajícím šéfem opery Národního divadla.